Naše zkušenosti a rady

Co chovatel, to jiný názor. Požádali jsme tedy ty z nás, kteří mají delší zkušenosti s chovem slepic i s vlastní adopcí slepic z velkochovu, o jejich sdílení. Tyto informace zde přinášíme v necenzurované podobě. Jsme si jistí, že i přes někdy protichůdné informace je dobré si vše přečíst, promyslet a upravit dle vlastních možností a podmínek. Vždyť co může být horšího, než když zachráněná slepička přijde někam, kde se nebude mít dobře. Jde totiž o to, aby to pro ní nebylo "z louže pod okap".

"Z letité praxe bych v první řadě doporučil slepice oddělit do karantény, prvních 21 dnů každý den čerstvou vodu s octem a Optiminem - je to dotace vysoce účinných minerálních látek (dle návodu na ředění), 1 litr (cca 100,- Kč) postačí na přípravu 200 litrů vody. Pomůže slepicím rychleji se opeřit. Slepice z drůbežáren jsou zvyklé na šrotovou stravu, ale doporučil bych míchanici - namáčet pšenici - nejlépe do naklíčení, vmíchat kvasnice či je nahradit namáčeným chlebem, přidat do toho Plastin a krmný vápenec, v chladnějších dnech posypat kukuřičným šrotem a vše promíchat. Slepicím zajistit volný přísun nadrcených a důkladně suchých skořápek. Možnost travnatého výběhu, nebo každý den čerstvě posekanou trávu, stačí čerstvě posekaná ze sekačky. Zbytky dávat normálně, a pomalu přecházet na Vámi běžně podávané krmení. Pro úsporu doporučuji vmíchávat vařené brambory, vařenou pšenici - po uvaření 3 x zvětší svůj objem a slepice ji více využijí a navíc se krásně zavodní. Jinak podáváme veškeré přírodní krmivo, krouhané řepy, kedlubny, topinambury, řezané kopřivy atp. Slepice z drůbežáren jsou zvyklé na umělé světelné cykly a od nástupu do „koncentračního tábora“ byly vždy jen nanejvýš po 10 ks a proto je v prvních dnech potřeba jim pomoci se zabydlením v kurnících. Při větším počtu slepic je důležité uhlídat správné přenocování, hrozí zde udušení slepic ostatními na sebe namačkanými. Slepice nejsou zvyklé hřadovat, proto se vyplatí je v prvních dnech doslova narovnat na hřady. Slepice je nejlepší pořizovat v teplých měsících, kdy nehrozí podchlazení a následný úhyn. Ke slepicím po opeření doporučuji pořídit kohouta. Toť je asi vše co bych doporučil, možná jsem na něco zapomněl. Doufám, že jsem tímto někoho nepohoršil. Všem přeji mnoho úspěchu, nejen se slepicemi z velkochovu."

"Máme na zahradě u domu 6 slepic (a dva běžce + 15 běžčátek). Snáší se spolu dobře. Sdílejí kurník/kachník, je to prostě prefabrikovaný zahradní domek, který jsme obložili polystyrenem (zevnitř), aby uvnitř nemrzlo. V 1. patře mají slepice hřad (pod kterým je stůl, aby nekálely na kachny) a dvě kukaně, v přízemí jsou kačenky. Hřad by neměl být strmý, aby slepice nekálely na sebe navzájem - vyřizují si tak nadřazenost a submisivní jedinci mohou být ve stresu. Plaňky hřadu musí být hranaté se zaoblenými hranami: aby se slepice neotlačila a zase aby se jí pohodlně stálo. Kdyby to bylo kulaté, musí moc balancovat, namůže si prsní svalstvo, zkřiví se jí záda, trpí bolestí (a málo nese).
Slepicím zima spíš nevadí, ale musí mít patřičný energetický příjem, aby to v zimě zvládla. Samozřejmě kruté mrazy nejsou pro slepice dobré, mohou omrznout, ve velkých mrazech je ven nepouštíme. Slepice v noci spí, jíst ani pít nemusí.
Základ krmení pro slepice je pšenice, šrot… Když mají možnost, štípou trávu a hrabou červy. Důležité je přidávat do krmení skořápky, nebo nabídnout vápenný grit. V zimě dáváme slepicím teplé jídlo: brambory, rýže, těstoviny (to se moc nedoporučuje, ale když to není pořád), do toho ty skořápky, když se povede sehnat, tak třeba nať z mrkve, petržele, zbytky z kuchyně, cokoliv.
Slepice mají rády maso, ale dáváme jim zásadně vařené!!! Krmením syrového masa se zvyšuje riziko vzniku kanibalismu, kdy se slepice navzájem požerou a přeživší se stejně musí zabít, protože by nové slepice taky uklovaly. I vejce dávat zásadně vařené a případně rozbitá vejce ihned odstranit, jinak by se mohly naučit žrát vejce, která snesou.
Co se týče výběhu a jeho velikosti, to je otázka. Malý výběh se pozná tak, že z něj je brzy bahniště. Jinak zavírání na noc je nutné. Pokud nechcete o drůbež přijít, musíte zavírat. Slepice chodí spát dřív než kachny."

"Zkušenost se slepicemi z velkochovu mám jen vzdálenou, moje kamarádka jich adoptovala asi 10. Nějaké informace vylovím z paměti.  Když si tyhle slípky přinesete, musíte je zkontrolovat, mohou být zraněné - zlomená, vykloubená noha, vyhřezlá kloaka. Tyhle slepice moje kamarádka odděluje, aby jim dala šanci se uzdravit, aklimatizovat, jsou hodně stresované, nemusí to přežít. Ostatní "zdravé" slepice šly rovnou do kurníku mezi ostatní slepice. Ovšem karanténa stojí za úvahu, ne všichni na to ovšem mají prostor. Osobně bych je v kurníku zavřela pletivem, třeba na 2 dny, aby si zvykly, kde je doma, bezpečí a jídlo, aby věděly, kam se mají vracet, a zároveň si přes pletivo prohlédnou okolí. Tohle ale dělám i s normálními slepicemi, aby ve stresu neuletěly. Pokud nejsou úplně vyždímané, snesou vejce, která měla na cestě. Pak si většinou dají pauzu na zotavení, asi dost individuální, a snáší znovu. Moje slepičky z velkochovu jsou velice komunikativní, přátelské a zvědavé. Celkově je to se snášením a "životností" o tom, jak slepice krmíte, prostě jestli veškerou energii musí investovat jen do sebe, nebo jestli jim zbývá ještě do vajec. I proto v zimě krmíme teplé, slípky jsou spokojené, tak nesou. To není nic složitého, prostě si člověk vaří brambory k večeři, tak udělá o jednu dvě porce navíc a pak se to ráno vrazí do mikrovlnky, nebo se dají uvařit slupky z oškrabaných brambor, rozbijí se kosti z masa, přidá se zrní a šrot... (naše pipiny jsou dosti rozmazlené, jak ráno nedostanou pekáček, tak nadávají). Krmení na 6 slepic na rok: u nás to bude tak 6000kč, to se ale pohybujeme u horní hranice s rozmazlenými slepicemi = zrní, šrot na zimu, směs pro nosnice jako příkrm, nějaké ty brambory, rýže těstoviny, pivovarské kvasnice, vitamíny, vápno. Zrní a šrot by měl stačit, když se do toho přidávají různé "zbytky", kopřivy a jiné věci = odhadem max. 3000kč? Ale je to trh, větší investice znamená i větší "zisk" ve formě více vajíček. Spousta lidí píše, že zrní vaří. To je podle mě pitomost. Zrní stačí namočit, mít ho uložené v kbelíku ve vodě, ono nabobtná, a pokud není velká zima, začne klíčit, je pak výživnější. A vydrží až týden."

"Kurník slepice potřebují zateplit, hlavně pokud je to solitérní stavba, polystyren ozobají, tak se to musí překrýt (OSB desky). Myslím, že do zahradního domku 2x2m se vešlo i 16 slepic. Hřady se opřou o stěnu, slepice rády výšky (třeba hřadování na stromech), takže klidně i menší plocha a na výšku. Vzpomínám si, že můj pradědeček měl vedle kůlny staré suché wc, kde pak bylo asi 10 slepic. Také jsem kdysi viděla nějaký pořad z Británie, kde si lidi pořizovali slepici dvě na balkon, bydlely asi v psí boudě a taky to přežily. Horší než náklady na krmení bude pořízení vybavení a stavba kurníku. To jsou zas jednorázové investice, ale kdo nemá doma nic a musí to všechno koupit a postavit, může se taky divit. To určitě znáte. Pořídíte 50 kg pšenice z výkupu, pak zjistíte, že vám na to jdou myši, tak se musí koupit nějaký barel. A ne všichni si to můžou "někde" sehnat. Kohout není potřeba."

"Vypelichané jsou slepice po vykoupení z velkochovu proto, že za prvé při konstantní teplotě peří k izolaci nepotřebují a za druhé jsou na konci snáškového cyklu a přepeřují, ne proto, že se mají špatně. Lepší než gesto se "záchranou" 20 slepic, které většinou zachrání někdo jiný, je apelovat na lidi, aby kupovali vejce z volných chovů nebo od domácích chovatelů. Za každou rodinu, která koupí plato vajec u chovatele, ubydou 3 slepice v kleci (jen nesmějí chtít vejce za 2 koruny). Je také potřeba se smířit se sezónností vajec, nedostatek vajec za komunistů v určitém období byl dán jednak možnostmi tehdy chovaných plemen, ale hlavně způsobem volného chovu a technologickými možnostmi. Jako poslední snad uvedu, že vejce je nejdostupnější a nejrychleji/nejsnáze opatřitelná živočišná bílkovina."

"ad plemeno chované ve velkochovech -, v dnešní době jsou v drůbežárnách na snášku kříženci - hybridi
ad slabá skořápka - jednoduše špatné krmení s nedostatkem vápníku
ad kohout - ten není nikdy zbytečný, drží v hejnu pořádek, vodí slepice, pojímá je, takže o ně nebudete zakopávat, z vejce se samozřejmě kuřata vylíhnou, i když jen další kříženci"

"Já v době, kdy jsme je pořídili, byla celkem začátečník, takže jsem kolem nich hodně běhala. Do zrnin (jen šrot a celá pšenice) strouhala mrkvičku, sekala zelené, co ještě bylo, skořápky jsem máčela a do toho přidávala sušenou kopřivu, něco suchého pečiva z domova a vitamíny pro nosnice, byla to taková vlhká směska - z toho nezůstalo nikdy nic (volátka obrovská), na sucho to akorát rozhrabaly. Na "popelení" měly písek i zvětralý popel (to si opravdu užívaly). Několik prvních dní ani nehrabaly, venku chodily extrémně opatrně, držely se v hejnu, rády se vyhřívaly na sluníčku. Na noc jsme všechno zavíraly - po zkušenostech z prvního "chovu", kdy nám během 2 dnů zmizelo všechno téměř beze stopy. Proto jsem pak nechtěla nic nákladného, bylo to "na zkoušku" a zůstaly 3 roky a nesly minimálně další dva roky cca obden v období snášky."

Organizátoři, spolupracovníci, partneři, sponzoři:

logoCiW
logoHnutí duha
logoCountry Live
logoZeldom
logoPDC
logoReHab