Chov na dvorku

Mnozí si při nápadu na vlastní chov slepic vzpomenou na zážitky z dětství nebo mládí, kdy slepičky byly obvykle chovány ve výbězích o minimálních rozměrech. Sice pořád lepší než klece ve velkochovu, ale takové výběhy nebyly právě lákavé. Původní tráva se dříve nebo později změnila v rozbahněný kus země s vyhrabanými jámami, které slepice používají ke své očistě. K tomu nevzhledný kurník v rohu, který rozhodně zahradu také nezdobil.

Starý dvorekJe potřeba si říci, že pokud mají slepice minimální prostor, tak to ani jinak dopadnout nemůže. V takovém chovu netrpí ale jen vzhled prostoru, ale bohužel i slepice samotné. I šlapání v bahně je sice asi lepší, než šlapání po drátěné kleci, ale my doporučujeme volit jinou cestu. Cestu, kdy se oprostíme od zbytečného strachu ze zničení zahrady a naplno využijeme jasné výhody chovu vlastních slepiček. Ty kromě snášení vajíček, která můžeme využít v kuchyni, zbavují zahradu také všemožných škůdců. Svým trusem, který je považován za jedno z nejlepších přírodních hnojiv, dokonale pohnojí tam, kde všude je pustíme. Ne nadarmo se slepice v přírodních zahradách používají k tvorbě přírodního kompostu a jako "živý traktor". Pokud chcete u sebe na zahradě vybudovat něco jako slepičí ráj, doporučujeme článek o slepičím lese, tato koncepce zapojení slepiček do práce na zahradě nejvíce připomíná prostředí, ze kterého slepice původně pocházejí - tedy zalesněnou džungli. 

Pusťme slepice na celou zahradu nebo alespoň do velkého výběhu

"Když pustíš slepice na zahradu, budeš ji mít celou posranou".

Tuhle "přátelskou" radu dostanete zcela jistě od chovatelů, kteří slepice chovají v malých výbězích, ale i od lidí, kteří o slepičkách vědí jen to, že snáší vajíčka. Přitom stačí logické myšlení, které vám potvrdí, že počet slepičích hovínek se nenásobí s rozlohou zahrady. Naopak! Čím větší výběh, tím méně trusu na metr čtvereční!

Trus se rychle rozkládá především vlivem počasí, takže na velké ploše trus z několika slepiček téměř nepotkáte. Zakladatel naší iniciativy Slepice v nouzi chová řadu let kachny indického běžce a z počátku dostával stejná varování o "hovnech všude". Dnes může konstatovat, že s 20 běžci na zahradě o rozloze 1000 m2 trus potkává jen u misky s jídlem, kde se kačky rády a dlouho zdržují. Zato zahrada roste před očima a sousedé se neustále ptají, čím hnojí a jak likviduje škůdce. Samozřejmě ničím, hnojí a likvidují kačenky, přírodně a bez škodlivé chemie. Zahradu je ale potřeba mít oplocenou a drůbež chránit před predátory.

Slepičí koupelna

Omezit se dají i slepičí "koupelny", tedy jámy, kde se slepičky popelí, pokud vám toto slepičí budování důlků z nějakého důvodu nevyhovuje. Na fotografii vidíte variantu vybudování omezeného prostoru, kde mají slepice možnost snadno hrabat. Tím nasměrujete hrabání jen na určitá místa. Slepičky nejraději hrabou tam, kde je zemina měkká a nakypřená.

Jistě, jsou místa, kam je nutné nebo potřebné zamezit slepičkám přístup. To lze řešit snadným oplocením takových ploch dostatečně jemným pletivem. Slípky se zastřiženými křídly takový metrový plůtek nepřekonají.

V permakultuře se používá schopnost slepic vybrat škůdce ze země i z rostlin. Na záhonky se ale pouští jen na omezenou dobu tak, aby zlikvidovaly škůdce, ale neuškodily úrodě.

Slepice - z ošklivé chudinky ozdoba zahrady a kámoš

Samozřejmě nesmíme zapomenout na ty, pro které to všechno děláme, tedy slepičky. Je potřeba se připravit, že v prvních dnech budou vámi zachráněné slepičky "rády, že jsou rády". Nejen, že budou celé oškubané, budou mít strach ze světla, budou mít obavu šlápnout na trávu, mohou mít i různé zdravotní problémy. To vše je daň za to, jak se lidská společnost k živým “strojům na vajíčka“ ve velkochovech chová.

Slepice spí na sluníčku

Ale slepičky, jako ostatně všechna zvířata, jsou bojovnice a o svoji druhou šanci, kterou právě díky vám snad dostanou, se poperou. Obvykle se velmi brzo začnou vyhřívat na sluníčku (a jak rády!), hrabat v trávě, popelit, mávat křídly...

Konečně si užívají života!

Jak už to tak bývá, ne vždy je "posvícení" a některé slepičky ten šok ze svobody neustojí. Je to smutné, ale takový je život. Důležité je, že i taková slepička dostala druhou šanci. Co by za to daly ostatní ve chvíli, kdy pověšené za nohy jednou na páse na smrt.

Z těch šťastnějších vyrostou časem fešandy, které přinesou do každé zahrady život, pohyb a radost. Brzy zjistíte, že se z nich stávají osobnosti. Každá slepička mívá jinou povahu, jiné zvyky. Jedno ale budou mít společné. Všechny budou neskonalé vděčné svým zachráncům. Sice to neumí vyjádřit slovy, ale kdyby mohly, tak to určitě udělají. A vás, jejich zachránce, může hřát vědomí, že tihle užiteční a skvělí tvorečkové jsou ještě na světě jen díky vám.

A takto vypadá slepička z velkochovu v průběhu prvních týdnů na svobodě:

Slepička proměna

Kurník jako ozdoba zahrady

Se vzhledem kurníku se dá pohrát. Snadno a levně se z nevzhledné bedny může stát ozdoba zahrady. Z cizí ani vlastní zkušenosti nedoporučujeme malé překližkové kurníky, které na fotce možná pěkně vypadají, ale vydrží tak jednu sezónu, než se začne navlhlá překližka rozpadat. Šikovný kutil zvládne kurník vyrobit i sám, pokud máte v okolí nějakého truhláře, můžete se obrátit na něj. Čím promyšlenější (z hlediska funkčnosti) a bytelnější (výběr materiálu) kurník, tím déle vám i slepičkám bude dobře sloužit.

A nemusí to být jen nějaká obyčejná budka. Zde jen taková malá ochutnávka. Není nutné se bát experimentovat :-)

Organizátoři, spolupracovníci, partneři, sponzoři:

logoCiW
logoHnutí duha
logoCountry Live
logoZeldom
logoPDC
logoReHab